Bez dávky na podporu bydlení se neobejde více než 330 tisíc domácností

279.100 domácností potřebuje příspěvek na bydlení.

52.140 domácností potřebuje doplatek na bydlení.

zdroj: MPSV, 2018, např. https://www.mpsv.cz/files/clanky/32548/Informace_o_vyplacenych_davkach_v_prosinci_2017.pdf

na ubytovnách

  • 48.445 lidí
  • 14.187 dětí
  • 22.000 domácností
odhad dle: Šimíková, Ivana a Vyhlídal, Jiří : „Popis velikosti a struktury skupin osob, které by mohly představovat cílovou skupinu sociálního bydlení“, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2015, str. 56.

Dostupnost adekvátního bydlení je jedním ze základních předpokladů pro stabilitu fungování rodiny i jednotlivce.

Komplikující faktory

  • nárůst cen bydlení obecně a v Praze obzvlášť
  • nedostupnost nájmů (dlouhodobý nájem pro pronajímatele méně výhodný než krátkodobé sdílené služby typu Airbnb)
  • přemrštěné nájmy placené obchodníkům s chudobou

Nejzranitelnější skupiny obyvatel

  • rodiny s malými dětmi
  • senioři
  • lidé se zdravotním postižením
  • lidé po návratu z ústavů všech typů (z dětských domovů, léčeben, věznic...)
  • absolventi, kteří nemohou spoléhat na podporu rodičů
  • lidé s nízkými příjmy, kteří nebydlí ve vlastním
  • lidé, kteří přišli o práci

Každý člověk potřebuje bydlet. Kdo dobře bydlí, je zdravější, spokojenější a jeho vztahy jsou trvalejší.

Pro začátek nabízíme tuto webovou stránku jako souhrn klíčových informací týkajících se dostupnosti bydlení.

Stránka je určena všem, kterým tato situace není lhostejná!

Nejchudší domácnosti, včetně tisíců dětí, si teď mohou „vybírat“ mezi dočasným pobytem v azylovém domě, ubytovnou bez soukromí nebo předraženým bytem ve špatném stavu. Řešení bytové nouze mohou přinést jen sociální byty za přiměřený nájem a účinná pomoc s řešením dalších problémů.

RNDr. Roman Matoušek, Ph.D.

Úřad vlády ČR, Agentura pro sociální začleňování

Roman Matoušek
Děti v nedostačujícím bydlení mají horší školní výsledky, i když jsou z hlediska dalších faktorů ze srovnatelných rodin. Nejedná se tedy o vliv vzdělání rodičů, rozvodů a dalších proměnných – ale skutečně souvislost s bydlením. U předškolního vzdělání se ukazuje, že investice do dobrých programů se vrátí 5 10 krát v pozdějších úsporách nákladů ve školství, kriminalitě a zdravotnictví. Podobně – pokud děti bydlí v ubytovnách nebo rotují po azylových domech a dalších nevyhovujících prostorách, zaplatíme to později několikanásobně všichni.

Daniel Prokop

sociolog, společnost Median

Daniel Prokop

Co znamená bydlet

Co znamená bydlet
Bydlím Nebydlím
Bydlím v bytě v obci nebo ve městě, ve vlastním či nájemním, popř. podnájemním, na přiměřené ploše, s tekoucí studenou i teplou vodou, vlastní toaletou, elektřinou, kuchyní, teplem, v dostupné vzdálenosti od obchodů a dopravy... Skončil jsem na ubytovně, v sociálním ghettu, nebo dokonce někde bez domova, v chatce, ve sklepě. Sociální zařízení sdílím s neznámými lidmi nebo je vůbec nemám. Dohlíží na mne ostraha, případně mne kontroluje policie...
...bez ostrahy a dohledu, bez štěnic a švábů, bez plísní a vlhkosti, bez toho, že by okolo mě byl hluk a deprivace sociálního vyloučení, sociální patologie (jako jsou prodej a užívání drog, obchod s lidmi, lichva, vydírání v práci na černo...), bez toho, že by všude okolo mě byli chudí, sociálně vyloučení a deprivovaní lidé... ...bydlím stranou od infrastruktury obce, v oblasti plné chudých a deprivovaných lidí, kteří sem přináší sociální patologie (jako jsou prodej a užívání drog, obchod s lidmi, lichva, vydírání v práci na černo). Každou chvíli se stěhuju, protože moje ubytovací smlouva mi nic negarantuje...
mám práci nebo si ji hledám, jsem důvěryhodný pro zaměstnavatele, práce je dostupná hromadnou dopravou​ práce se mi hledá těžko kvůli častému stěhování nebo nevyhovující hygieně, častěji pracuju na černo, seženu jen „podřadnou“ práci
děti mohou chodit pravidelně do školy​, mají stabilní zázemí, domov děti mají časté absence ve škole, ve škole se stydí za svůj původ a bydliště​
jsem zdravý nebo se uzdravuju, moje psychická kondice je dobrá jsem často nemocný kvůli špatné hygieně, kvůli prostředí (plísním, štěnicím,...), ale i kvůli špatné a nekvalitní stravě, deprimuje mne to i psychicky
zvládám své finanční pohledávky, dluhy nemám, nebo je řádně splácím, nejsem závislý na sociálních dávkách, vyplatí se mi pracovat dál se zadlužuju, narůstá počet mých věřitelů, kvůli dluhům na bydlení se často musím stěhovat, nevyplatí se mi pracovat​
necítím se ohrožený lidmi kolem sebe, nebojím se ani v noci, ani přes den​ jsem vystresovaný a vystrašený, bojím se lidí, kteří bydlí okolo mě, bojím se majitele, bojím se úřadů, bojím se, že se zase budu muset odstěhovat​
vidím ve svém životě perspektivu​ žiju ze dne na den, nevidím žádnou šanci na změnu​
...a proto jsem dobrý soused.​ ...lidé o mně říkají, že jsem nepřizpůsobivý.

Děti bez budoucnosti

V ubytovnách žije asi 14 tisíc dětí. V ústavních zařízeních téměř 9 tisíc.

Údaje společnosti Median:

  • Česko patří mezi země s největší mezigenerační reprodukcí chudoby a sociálního vyloučení
  • Potvrzuje se vliv kvality bydlení na vzdělání, zdraví a úspěšný vstup na trh práce
  • Korelace špatného bydlení a zadlužení
Problémy s komunikací
při velmi nevyhovujícím bydlení
27 %
při poměrně nevyhovujícím bydlení
17 %
při vyhovujícím bydlení
10 %
Problémy s výchovou
při velmi nevyhovujícím bydlení
26 %
při poměrně nevyhovujícím bydlení
15 %
při vyhovujícím bydlení
11 %
Problémy se školou
při velmi nevyhovujícím bydlení
25 %
při poměrně nevyhovujícím bydlení
18 %
při vyhovujícím bydlení
14 %
Zdravotní problémy
při velmi nevyhovujícím bydlení
25 %
při poměrně nevyhovujícím bydlení
15 %
při vyhovujícím bydlení
14 %
Zdroj: Analýzy pochází z výzkumu Nadace Sirius v projektu „Stav české rodiny, co ji chrání a ohrožuje“, kterého se v letech 2014 a 2015 účastnilo 6423 domácností s dětmi do 12 let, a který se zaměřoval na faktory související s riziky dětí v různých oblastech.
Poslední koncepci bydlení v Praze si magistrát schválil v roce 2004. Když se 14 let tomuto tématu nevěnujeme, není divu, že Pražáci dnes mají problém normálně bydlet.

Vít Šimral

pirátský garant programového bodu práce a sociální věci

Vít Šimral
Výstavbu nových bytů urychlí také efektivnější územní a stavební řízení – díky digitalizaci. Velmi rádi se zapojíme do specializované pracovní skupiny, jež má pro tento účel vzniknout v rámci Podvýboru pro bytovou politiku, kde působí naše poslankyně Olga Richterová. Samotná digitalizace je však pouhým nástrojem. Rozhodující je skutečná vůle všech zainteresovaných, aby bydlení bylo dostupné pro všechny.

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.

předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP ČR

Ivan Bartoš

Možnosti řešení

Jsem starosta nebo zastupitel

  • mapuji volné objekty a pozemky v obci
  • zpracuji návrh využití (územní plán, regulační plán, participace veřejnosti)
  • zpracuji koncepci rozvoje obecního bydlení
  • prověřím aktuální dotační výzvy (IROP, SFRB...)
  • oslovím soukromé investory (zvážím variantu PPP)
  • zvážím možnost výstavby městských bytů
  • spolupracuji s neziskovými organizacemi a majiteli bytů

Jsem nezisková organizace, církev

  • mám nemovitost/pozemek

    • prověřím aktuální dotační výzvy (IROP, SFRB...)
    • oslovím soukromé investory (zvážím variantu PPP)
  • nemám nemovitost/pozemek

    • zkonzultuji nabídku volných objektů obce
    • dále viz výše

Jsem sociální pracovník

  • pracuji s daty Úřadu práce, sleduji, kam jdou doplatky na bydlení, aktivně vyhledávám osoby v riziku ztráty bydlení
  • rodinám na ubytovnách aktivně pomáhám nalézt byt

Jsem v bytové nouzi

  • požádám Úřad práce o hledání řešení bytové nouze pomocí příspěvku či doplatku na bydlení, na kauci na byt lze dostat dávky mimořádné okamžité pomoci
  • kontaktuji sociálního pracovníka obce nebo neziskové organizace

Jsem soukromý investor

  • oslovím místní samosprávu s nabídkou společného projektu, např. poptám volný obecní pozemek, na kterém navrhnu výstavbu, jako protiváhu nabídnu určité procento bytů obci

Chci se také zapojit

  • SVJ nebo bytová družstva mohou sama iniciovat výstavbu cenově dostupného bydlení
  • aktivně komunikuji s městem při řešení této situace

Jak uvažují Piráti?

Materiál k programu Pirátů pro komunální volby 2018 (PDF, 446 kB)

Příklad 1: Hl. m. Praha zveřejnilo nový Metropolitní plán. Na Praze 10 se nachází jedna z největších transformačních ploch v Praze. Na rozsáhlém pozemku zrušeného vlakového seřadiště a kolonie Slatiny má vzniknout nové sídliště pro více jak 30.000 obyvatel.

Piráti navrhují alternativu: místo klasické komerční bytové a kancelářské výstavby dotáhnout Územní plán do podrobnosti Regulačního plánu, rozparcelovat oblast na menší celky a nabídnout je drobným investorům. To umožní zapojení více aktérů – na hypotéku na výstavbu jednoho činžovního domu dosáhne třeba i SVJ nebo bytové družstvo.

„Současná developerská výstavba v Praze je pro běžnou mladou rodinu nedostupná a třetina nových bytů končí v majetku zahraničních investorů. Pirátský návrh umožní postavit našim občanům byt za reálnou cenu bez provize spekulantům a odpadne klasický boj developerů s místními, kterého jsme svědky při každém větším stavebním projektu v Praze,“ říká předseda Pirátů na Praha 10 Pavel Hájek.

Příklad 2: Současná koalice na magistrátu Prahy prosazuje nevýhodný plán výstavby metra D: Dopravní podnik by se měl spojit se soukromým investorem, investiční společností Penta, a společně budovat vše, co na nové trase vznikne. Penta bude mít v podniku rozhodující slovo, přestože do něj vloží méně peněz. Nastavené podmínky nechávají soukromníkovi volné ruce, co kde postaví.

„Okolí nových stanic metra je přitom skvělou příležitostí pro budování moderního města. Mohou tu vzniknout čtvrti s kvalitním bydlením, napojené na páteřní linku MHD a vybavené veškerou občanskou infrastrukturou. K tomu je ale třeba, aby město při jednání s developery mělo k dispozici potřebné nástroje, schválené strategie rozvoje a koncepce bydlení,“ vysvětluje Vít Šimral, místopředseda pražských Pirátů.

„Politici v Praze musí přestat ustupovat tlakům developerů. Bez toho na metru D zase vzniknou jen administrativní budovy, které se pronajmou nebo prodají bohatým nadnárodním společnostem. Profit soukromníka opět převáží nad zájmy Pražanů,“ doplňuje Ivan Bartoš z pozice v čele Výboru pro veřejnou správu.

Příklad 3: Velkou příležitost skýtá využití prázdných objektů (stará kasárna, výrobní haly, pivovary apod.). Jednou možností je zvážit potenciál pro přestavbu na bytové objekty. Další možnost je „meanwhile use“ – dočasné využití nyní prázdných objektů pro kreativní průmysl či komunitní aktivity, viz Kampus Hybernská nebo plánovaná Invalidovna.

Klíčem k úspěchu je správné nastavení infrastrukturních potřeb ze strany obce.

Máte další návrhy? Chcete spolupracovat s ostatními? Dejte nám o sobě vědět!

Aktuální výzvy

Příklady úspěšných projektů

Kontaktní údaje

Kontaktujte nás

Za projektem stojí

PhDr. Olga Richterová, PhD., poslankyně za Piráty

Olga Richterová